Začátky rozhlasového vysílání
Československý rozhlas
patří svým vznikem mezi první v Evropě. Předběhl i takové
země, jakými bylo Německo nebo třeba Rakousko. Prvenství
v Evropě držela Velká Británie, která zahájila své
vysílání přesně o rok dříve.
Podnět k založení československé stanice vyšel od Ing. E.
Svobody ve spolupráci s organizací žurnalistů a akciové
společnosti Radioslavie. Snahu o založení stanice podporovalo
ministerstvo pošt a telegrafů a tak 23. března 1923 byl vydán
zákon o telegrafech. Dne 20. prosince 1923 byl vydán
další zákon o výrobě a přechovávání radiopřijímačů.
Tento zákon zakazoval stavbu nedovolených amatérských
přijímačů pod hrozbou zabavení přijímače.
Pravidelné
vysílání bylo zahájeno 18. května 1923. Československá rozhlasová
společnost byla ustavena až 7. června 1923 se základním
kapitálem půl miliónu korun (mnohem menším, než měla
Británie). Počátkem července 1923 obdržela společnost po
dohodě se společností Radioslavie a spolkem žurnalistů
název Radiojournal.
Studio tvořil skautský stan, který byl v prosinci vyměněn za
dřevěný domek vysílače. Vybavení ateliéru, který se
nacházel ve Kbelích, tvořil uhlíkový mikrofon a jedno
pianino. První oficiální program: zpěv, housle, komentář.
Program trval asi jednu hodinu. Rozhlas tu tedy už byl,
háček byl ovšem v tom, že ho neměl prakticky kdo poslouchat.
První koncese na
zřízení přijímací stanice byla vydána 5.září 1923. Dalších šest koncesí bylo
vydáno 1.října 1923. Koncesionáři byli ve své podstatě
nuceni zakoupit od společnosti Radioslavie přijímač SFR
STANDART. Cena přijímače 5000 Kč, antény 400 - 500 Kč a za
montáž musel koncesionář zaplatit zhruba 300 Kč. Kromě
těchto částek zaplatili koncesionáři uznávací poplatek 60
Kč a společnosti 100 Kč měsíční předplatné.
V roce 1925 poprvé v rozhlase vystupují kabaretní komikové a
mezi nimi nezapomenutelný Vlasta Burian. Za zmínku stojí, že
slovo “rozhlas” poprvé
použil redaktor Národních listů J. D. Richard ve svém
článku 21. května 1924 a zavedl je tak do českého
jazyka.