Začátky rozhlasového vysílání

Československý rozhlas patří svým vznikem mezi první v Evropě. Předběhl i takové země, jakými bylo Německo nebo třeba Rakousko. Prvenství v Evropě držela Velká Británie, která zahájila své vysílání přesně o rok dříve.
Podnět k založení československé stanice vyšel od Ing. E. Svobody ve spolupráci s organizací žurnalistů a akciové společnosti Radioslavie. Snahu o založení stanice podporovalo ministerstvo pošt a telegrafů a tak
23. března 1923 byl vydán zákon o telegrafech. Dne 20. prosince 1923 byl vydán další zákon o výrobě a přechovávání radiopřijímačů. Tento zákon zakazoval stavbu nedovolených amatérských přijímačů pod hrozbou zabavení přijímače.

Pravidelné vysílání bylo zahájeno 18. května 1923. Československá rozhlasová společnost byla ustavena až 7. června 1923 se základním kapitálem půl miliónu korun (mnohem menším, než měla Británie). Počátkem července 1923 obdržela společnost po dohodě se společností Radioslavie a spolkem žurnalistů název Radiojournal.
Studio tvořil skautský stan, který byl v prosinci vyměněn za dřevěný domek vysílače. Vybavení ateliéru, který se nacházel ve Kbelích, tvořil uhlíkový mikrofon a jedno pianino. První oficiální program: zpěv, housle, komentář. Program trval asi jednu hodinu. Rozhlas tu tedy
už byl, háček byl ovšem v tom, že ho neměl prakticky kdo poslouchat.

První koncese na zřízení přijímací stanice byla vydána 5.září 1923. Dalších šest koncesí bylo vydáno 1.října 1923. Koncesionáři byli ve své podstatě nuceni zakoupit od společnosti Radioslavie přijímač SFR STANDART. Cena přijímače 5000 Kč, antény 400 - 500 Kč a za montáž musel koncesionář zaplatit zhruba 300 Kč. Kromě těchto částek zaplatili koncesionáři uznávací poplatek 60 Kč a společnosti 100 Kč měsíční předplatné.
V roce 1925 poprvé v rozhlase vystupují kabaretní komikové a mezi nimi nezapomenutelný Vlasta Burian. Za zmínku stojí, že slovo “
rozhlas poprvé použil redaktor Národních listů J. D. Richard ve svém článku 21. května 1924 a zavedl je tak do českého jazyka.

ZPĚT NA RÁDIA