Příjem v pásmu dlouhých a velmi dlouhých vln (DV a VDV)
Na přenosu signálu od
vysílače k přijímači se podílí jak vlna povrchová, tak i
vlna prostorová.
Povrchová
vlna má dosah 1500 až 2000 km. Dosah
ovlivňuje hlavně členitost terénu (hory, výšková zástavba
apod.)
Prostorová
vlna je během dne tlumena vlivem
pohlcování v ionosféře. V noci má však ve vzdálenosti
několika stovek km od vysílače zpravidla větší intenzitu
než vlna povrchová a obě složky způsobují velmi
nepříjemné krátkodobé (od několika sekund) a dlouhodobé
(minuty až desítky minut) úniky. Na přelomu dne a noci
dochází k postupnému ustálení tohoto jevu. To se v praxi
projevuje značným zvýšením intenzity příjmu.
Dlouhé a velmi dlouhé vlny se šíří nad hladinou lépe než nad pevninou – dosah je tedy v porovnání s dosahem nad pevninou větší. Pásmo dlouhých a velmi dlouhých vln se stále používá k trvalému příjmu a vysílání na velké vzdálenosti a k pokrytí rozsáhlých území rádiovým signálem.
Dlouhé a velmi dlouhé vlny jsou velmi silně rušeny atmosférickými výboji a průmyslovým rušením. To se projevuje suchým praskáním různé intenzity (vzdálené bouřky, statická elektřina). V daleko menší míře se uplatňuje rušení motorovými vozidly.
Velmi dlouhé
vlny (VDV, VLF, B.Mam, myriametrické)
kmitočtový rozsah: 10 – 30 kHz
délka vlny: 30 000
– 10 000 metrů
využití službami: pevná, námořní pohyblivá,
radionavigační
Dlouhé vlny (DV, LF, B.km,
kilometrické)
kmitočtový rozsah: 30 – 300 kHz
(rozhlasové 150 – 285 kHz)
délka vlny: 10 000 – 1 000 metrů (rozhlasové 2000 – 1050 metrů)
využití službami: pevná, námořní pohyblivá,
radionavigační, rozhlasová, letecká navigace, námořní
navigace