Příjem v pásmu dlouhých a velmi dlouhých vln (DV a VDV)

Na přenosu signálu od vysílače k přijímači se podílí jak vlna povrchová, tak i vlna prostorová.
Povrchová vlna má dosah 1500 až 2000 km. Dosah ovlivňuje hlavně členitost terénu (hory, výšková zástavba apod.)
Prostorová vlna je během dne tlumena vlivem pohlcování v ionosféře. V noci má však ve vzdálenosti několika stovek km od vysílače zpravidla větší intenzitu než vlna povrchová a obě složky způsobují velmi nepříjemné krátkodobé (od několika sekund) a dlouhodobé (minuty až desítky minut) úniky. Na přelomu dne a noci dochází k postupnému ustálení tohoto jevu. To se v praxi projevuje značným zvýšením intenzity příjmu.

Dlouhé a velmi dlouhé vlny se šíří nad hladinou lépe než nad pevninou – dosah je tedy v porovnání s dosahem nad pevninou větší. Pásmo dlouhých a velmi dlouhých vln se stále používá k trvalému příjmu a vysílání na velké vzdálenosti a k pokrytí rozsáhlých území rádiovým signálem.

Dlouhé a velmi dlouhé vlny jsou velmi silně rušeny atmosférickými výboji a průmyslovým rušením. To se projevuje suchým praskáním různé intenzity (vzdálené bouřky, statická elektřina). V daleko menší míře se uplatňuje rušení motorovými vozidly.

Velmi dlouhé vlny (VDV, VLF, B.Mam, myriametrické)
kmitočtový rozsah: 10 – 30 kHz
délka vlny: 30 000 – 10 000 metrů
využití službami: pevná, námořní pohyblivá, radionavigační

Dlouhé vlny (DV, LF, B.km, kilometrické)
kmitočtový rozsah: 30 – 300 kHz (rozhlasové 150 – 285 kHz)
délka vlny: 10 000 – 1 000 metrů (rozhlasové 2000 – 1050 metrů)
využití službami: pevná, námořní pohyblivá, radionavigační, rozhlasová, letecká navigace, námořní navigace

ZPĚT NA RÁDIA