Při překročení hloubky modulace přes 100 % začíná docházet ke zkreslení. Proto se v praxi užívá hloubky modulace okolo 80 %.
Amplitudová modulace
Při amplitudové modulaci
se mění původně stálá amplituda nosné vlny v rytmu
přenášené informace.
Je-li přenášený
tón hlasitý, je i velikost změny amplitudy nosné vlny velká
a naopak. Tento jev nazýváme hloubkou
modulace – přenáší informaci o hlasitosti. Procentem modulace rozumíme hodnotu, o
kolik se v kmitně nebo uzlu změní velikost amplitudy nosné
vlny. Největší hlasitosti odpovídá
hloubka modulace 100 % - to ale zaniká nosná vlna.
Při překročení hloubky modulace přes 100 % začíná
docházet ke zkreslení. Proto se v praxi užívá hloubky
modulace okolo 80 %.
Při přenosu vznikají
postranní pásma. Přenos větší šířky pásma je spojen s
různými technickými potížemi. Proto bylo dohodami stanoveno,
že amplitudově
modulovaný rozhlas bude přenášet nejvyšší kmitočet 4,5
kHz – to znamená ,
že okolo každého nosného kmitočtu bude vyhrazeno pro přenos
postranních kmitočtů pásmo ± 4,5 kHz. Celková šířka rozhlasového
kanálu pro přenos amplitudově modulovaných signálů bude
tedy 9 kHz (tzv. jednotný rastr 9 kHz).
Ke konci roku 1978 došlo v Evropě k sjednocení rastru 9 kHz.
Tím se dosavadní kmitočty nosných vln přesunuly do
nejbližšího kmitočtu jednotného rastru s roztečí 9 kHz.
Dosáhlo se tím mj. jednotného kmitočtu interferenčních
hvizdů, které vznikají směšováním nosných frekvencí
sousedních vysílačů. Interferenční hvizdy jsou totiž velmi
závažnou překážkou alespoň trochu kvalitnějšího poslechu
v pásmu amplitudově modulovaných vysílačů. Zde jen
v krátkosti pro srovnání kvality poslechu připomeňme,
že hovorové pásmo telefonního přístroje činí 300 až 3400
Hz, takže nelze hovořit o kvalitním poslechu. Uvedené kmitočtové pásmo rozhlasu
AM zaručuje dobrou srozumitelnost mluveného slova, pro
kvalitní poslech hudby je však zcela nevyhovující. Rastr
navíc umožnil zabudovat do přijímače jednotný filtr 9 kHz,
který interferenční hvizdy účinně potlačí. Další, a to
významnou výhodou rastruje
možnost ladit radiopřijímač samočinným skokovým
laděním 9 kHz.
Obrázek vlevo znázorňuje
normalizované kmitočtové spektrum tří sousedních kanálů
AM rozhlasu. Max. přenesený kmitočet je
4,5 kHz a vzdálenost sousedních kanálů činí 9 kHz.
Z výše uvedeného vyplývá, že jednotlivé vysílače musí
být od sebe kmitočtově vzdáleny nejméně právě o
zmíněných 9 kHz a navíc musí být rozděleny tak, aby vedle
sebe nebyly umístěny vysílače výkonově silné. Jinak by
mohlo docházet k vzájemnému rušení. Lze tvrdit, že dnes se
rozhlas AM považuje spíše za výpomoc. Vysílačů AM ubylo (a
postupně ubývá) a u vybraných vysílačů AM v provozu se posiluje
vyzařovaný výkon i nad 1 MW.
S amplitudovou
modulací pracují rozhlasové vysílače:
dlouhých
vln
středních
vln
krátkých
vln