Amplitudová modulace

Při amplitudové modulaci se mění původně stálá amplituda nosné vlny v rytmu přenášené informace. Je-li přenášený tón hlasitý, je i velikost změny amplitudy nosné vlny velká a naopak. Tento jev nazýváme hloubkou modulace – přenáší informaci o hlasitosti. Procentem modulace rozumíme hodnotu, o kolik se v kmitně nebo uzlu změní velikost amplitudy nosné vlny. Největší hlasitosti odpovídá hloubka modulace 100 % - to ale zaniká nosná vlna.
Při překročení hloubky modulace přes 100 % začíná docházet ke zkreslení. Proto se v praxi užívá hloubky modulace okolo 80 %.pojmy amplitudové modulace

Při přenosu vznikají postranní pásma. Přenos větší šířky pásma je spojen s různými technickými potížemi. Proto bylo dohodami stanoveno, že amplitudově modulovaný rozhlas bude přenášet nejvyšší kmitočet 4,5 kHz – to znamená , že okolo každého nosného kmitočtu bude vyhrazeno pro přenos postranních kmitočtů pásmo ± 4,5 kHz. Celková šířka rozhlasového kanálu pro přenos amplitudově modulovaných signálů bude tedy 9 kHz (tzv. jednotný rastr 9 kHz).

Ke konci roku 1978 došlo v Evropě k sjednocení rastru 9 kHz. Tím se dosavadní kmitočty nosných vln přesunuly do nejbližšího kmitočtu jednotného rastru s roztečí 9 kHz. Dosáhlo se tím mj. jednotného kmitočtu interferenčních hvizdů, které vznikají směšováním nosných frekvencí sousedních vysílačů. Interferenční hvizdy jsou totiž velmi závažnou překážkou alespoň trochu kvalitnějšího poslechu v pásmu amplitudově modulovaných vysílačů. Zde jen v krátkosti pro srovnání kvality poslechu
připomeňme, že hovorové pásmo telefonního přístroje činí 300 až 3400 Hz, takže nelze hovořit o kvalitním poslechu. Uvedené kmitočtové pásmo rozhlasu AM zaručuje dobrou srozumitelnost mluveného slova, pro kvalitní poslech hudby je však zcela nevyhovující. Rastr navíc umožnil zabudovat do přijímače jednotný filtr 9 kHz, který interferenční hvizdy účinně potlačí. Další, a to významnou výhodou rastruje možnost ladit radiopřijímač samočinným skokovým laděním 9 kHz.normalizované kmitočtové spektrum tří sousedních kanálů AM rozhlasu

Obrázek vlevo znázorňuje normalizované kmitočtové spektrum tří sousedních kanálů AM rozhlasu. Max. přenesený kmitočet je 4,5 kHz a vzdálenost sousedních kanálů činí 9 kHz.
Z výše uvedeného vyplývá, že jednotlivé vysílače musí být od sebe kmitočtově vzdáleny nejméně právě o zmíněných 9 kHz a navíc musí být rozděleny tak, aby vedle sebe nebyly umístěny vysílače výkonově silné. Jinak by mohlo docházet k vzájemnému rušení. Lze tvrdit, že dnes se rozhlas AM považuje spíše za výpomoc. Vysílačů AM ubylo (a postupně ubývá) a u vybraných
vysílačů AM v provozu se posiluje vyzařovaný výkon i nad 1 MW.

S amplitudovou modulací pracují rozhlasové vysílače:
dlouhých vln
středních vln
krátkých vln

ZPĚT NA RÁDIA