Bipolární tranzistory

Závady
Závady tranzistorů se vyskytují často. U tranzistoru bývají přerušené nebo proražené přechody, popř. kombinace obou dvou poruch.

Kontrola

Obrázek vlevo : vnitřní zapojení tranzistoru NPN
Typ tranzistoru určíme dle obrázku. Využíváme metod pro měření diod.
U zapájeného tranzistoru NPN, zapojení SE, určíme nejprve vývody nejlépe z příslušného katalogu.

Není-li to možné, postupujeme u tranzistoru NPN asi takto:
- Emitor bývá připojen na záporný potenciál přímo, nebo přes malý odpor (do kW).
- Báze bývá připojena kombinací rezistorů s odporem desítky až tisíce kW, bývá též připojen i vazební člen (kondenzátor, transformátor, optočlen apod.) z předchozího stupně.
- Kolektor bývá připojen přes rezistor (kW) ke kladnému potenciálu.

Obrázek vpravo : vnitřní zapojení tranzistoru PNP. Typ tranzistoru určíme dle obrázku. Využíváme metod pro měření diod.

Funkčnost zapájených tranzistorů je možné informativně a rychle ověřovat na deskách s plošnými spoji bez napětí např. zkoušečkou zapájených křemíkových tranzistorů (byla uvedena v ARA 6/83). Pokud trvají pochybnosti o funkčnosti součástky, nezbývá než tranzistor vypájet a změřit např. multimetrem (test tranzistorů). Vývody vypájeného tranzistoru musí být před zasunutím do konektoru multimetru dokonale vyrovnány a prosty veškerého tavidla a většího množství pájky (cínové kuličky, otřepy apod.).

Obrázek vlevo : Destička pro měření vypájených výkonových tranzistorů pomocí multimetru
Destička je zhotovena z jednostranného cuprextitu o rozměru 25 x 50 mm, plošky stačí proškrábnout. Je výhodné plošky ošetřit nanesením slabé vrstvy pájky – zabrání se tím oxidací Cu fólie. V rozích jsou napájena různobarevná lanka o délce asi 150 mm zakončená připájenými pocínovanými Cu drátky o průměru 0,4 mm. Tyto se zasunují do patice zkoušeče tranzistorů v multimetru.

Odstranění závad
Vadné součástky nahrazujeme stejnými typy nebo typy s podobnými vlastnostmi. Tranzistory v nízkofrekvenčních aplikacích nebývá problém nahradit i odlišnými typy. Avšak zejména u starších zařízeních je třeba rozlišovat mezi křemíkovými a germaniovými typy. Týká se to hlavně tranzistorů užitých ve vysokofrekvenčních aplikacích a jiných méně běžných aplikací, kde prostá náhrada germaniových typů za křemíkové nebývá často možná.

Závěr
Při výměně tranzistorů si všímáme typu, vodivosti, zesilovacího činitele, proudu kolektoru, výkonové ztráty, napětí mezi jednotlivými elektrodami, typu pouzdra. Při použití součástek ve vysokofrekvenčních a jiných speciálních aplikacích též mezního kmitočtu a šumového čísla a dalších parametrů. Využíváme též příslušných nomogramů k požadovaným funkcím. Zde v těchto případech nahrazujeme tranzistory buď stejnými, původními typy, nebo jinými s ohledem na konkrétní aplikaci.

zpět na obsah