Štěrbinová ztráta
Pokles u vysokých kmitočtů, který je
také třeba vyrovnávat korekčním obvodem a který nemá s
průběhem magnetického toku nic společného, je způsoben
tzv.štěrbinovou ztrátou.
Štěrbinová ztráta vzniká tehdy, je-li vlnová délka
zaznamenaného signálu srovnatelná s šířkou štěrbiny
reprodukční hlavy. Jakmile se vlnová délka
zaznamenaného signálu blíží šířce štěrbiny, začne se
zmenšovat i napětí indukované v hlavě a v extrémním případě, kdy vlnová
délka signálu bude stejná jako šířka štěrbiny, bude
indukované napětí nulové, protože účinek kladné i
záporné magnetické půlvlny se před štěrbinou navzájem
zruší. Štěrbinové
ztráty tedy závisejí na šířce štěrbiny reprodukční
hlavy a na vlnové délce zaznamenaného signálu, tedy na
vzájemném poměru posuvné rychlosti pásku a kmitočtu
zaznamenaného signálu. Čím více se tedy vlnová délka
záznamu blíží šířce štěrbiny, tím větší pokles
indukovaného napětí nastává. Šířka štěrbin hlav používaných u
přístrojů z hlediska hlav nejnáročnějších, tj. u
kazetových magnetofonů třídy Hi-Fi, se pohybuje mezi 1 až 2
mikrometrů.