Rychlost posuvu pásku a jeho kolísání
Rychlost posuvu záznamového
materiálu se v evropských zemích udává v centimetrech za
sekundu a byla
odvozena ze základní rychlosti udávané v anglosaských
oblastech v palcích za sekundu. V začátcích rozvoje
záznamových zařízení se totiž v těchto zemích začala
používat rychlost posuvu 30"/s, což odpovídá v
přepočtu 76,2 cm/s. Prostým dělením této základní
rychlosti byla odvozena většina dalších dnes používaných
rychlostí.
Řada rychlostí byla
stanovena takto:
76,2 cm/s, 38,1 cm/s, 19,05 cm/s
9,525 cm/s, 4,7625 cm/s, 2,38125 cm/s.
Velké rychlosti
posuvu byly dříve používány z několika důvodů.
Především umožňovaly dosáhnout bez problémů uspokojivé
kmitočtové charakteristiky v oblasti nejvyšších kmitočtů
přenášeného pásma a méně se u nich projevovaly nedostatky
záznamových materiálů (nečistoty apod). S
postupným zlepšováním vlastností záznamových materiálů
se mohly zmenšovat posuvné rychlosti, aniž by se parametry
přístrojů zhoršovaly, spíše naopak - nejnovější
magnetofony ve spojení s moderními záznamovými materiály dosahují dnes
při rychlosti posuvu 4,7 cm/s dokonce lepších parametrů než
staré profesionální stroje při rychlosti 76 cm/s
(samozřejmě s tehdy používanými záznamovými materiály).
Dnes jsou zajímavé
především tři poslední rychlosti posuvu (9,525 cm/s, 4,7625
cm/s, 2,38125 cm/s), protože se převážně používají u
magnetofonů pro širokou potřebu. Uvedené číselné
označení je však jednak příliš dlouhé, jednak je přesnost
na několik desetinných míst zcela zbytečná, a proto se
vžila zkrácená označení 9,5 cm/s, 4,75 cm/s, 2,4
cm/s.
Z hlediska posuvu pásku jsou na mechanické vlastnosti
magnetofonu kladeny dva základní požadavky. Především rychlost posuvu
nesmí mít větší odchylku od jmenovité rychlosti než ±2 %
u všech běžných magnetofonů určených pro širokou potřebu
a ± 1,5 % u magnetofonů třídy Hi-Fi. Druhým požadavkem je
dodržení rovnoměrného posuvu pásku. Posuv pásku nesmí vykazovat krátkodobé odchylky od jmenovité
rychlosti.
Kolísání
rychlosti posuvu záznamového materiálu se někdy rozděluje na
kolísání pomalé (“wow”) a na kolísání rychlé
(“flutter”). Pomalé
kolísání mívá opakovací kmitočet obvykle menší než asi
2 Hz a sluchově se projevuje v reprodukci jako měnící se
výška tónů. Naproti tomu rychlé kolísání může
mít opakovací kmitočet řádu desítek hertzů a projevuje se
při reprodukci jako tremolo neboli "roztřesení"
tónů a vyvolává dojem nečisté reprodukce.
Vlastnosti záznamů
pořizovaných různými rychlostmi posuvu lze charakterizovat
asi takto:
19 cm/s - rychlost posuvu používaná
často v profesionální praxi umožňuje dosáhnout nejvyšší
jakosti záznamu, v amatérské praxi vhodná jen pro
pořizování základních záznamů, které jsou určeny k
případnému rozmnožování a u nichž je i po přepisu
požadována nejvyšší jakost
9,5 cm/s - rychlost posuvu umožňuje
dosáhnout výborné jakosti záznamu, spolehlivě splňuje
požadavky tříd Hi-Fi
4,75 cm/s - ve spojení s pomocnými obvody (DOLBY apod.) splňuje i u
kazetových přístrojů požadavky třídy Hi-Fi, záznam je
však již náchylnější k přebuzení v oblasti vysokých
kmitočtů, u kazetových přístrojů je toto nebezpečí kompenzováno
použitím kvalitních záznamových materiálů
2,4 cm/s - rychlost vhodná jen pro
záznamy, od nichž neočekáváme vysokou jakost; vyžaduje
však i tak kvalitní a nepoškozené
záznamové materiály, záznam je velmi choulostivý na přebuzení i na výpadky
signálu.