Mechanika magnetofonu

Naprostá většina magnetofonů používá pro posuv pásku ocelový hnací hřídel (tónovou kladku), k němuž je pásek přitlačován pryžovou přítlačnou kladkou. Hnací hřídel je pevně spojen se setrvačníkem, jehož úkolem je zajistit co nejrovnoměrnější rychlost otáčení hřídele, a tím také co nejmenší změny v rychlosti posuvu pásku. U kazetových přístrojů je maximální tloušťka hnacího hřídele omezena konstrukcí kazet na největší průměr asi 3 mm.
Náhon hnacího hřídele od motorku bývá realizován buď pryžovým řemínkem, nebo třecím mezikolem s pryžovým obložením. Funkčně není mezi oběma způsoby podstatný rozdíl. Přístroje s náhonem pomocí řemínku mívají většinou tichý chod, zatímco u magnetofonů s mezikolem se po určité době zvětšuje hlučnost (ztvrdlý povrch pryžového obložení mezikola, popraskání pryže na obvodu). U drtivé většiny magnetofonů se dnes používá náhon pryžovým řemínkem, i když tento způsob má jednu nevýhodu. Vadný přetržený řemínek lze obvykle vyměňovat s obtížemi - ve většině takových případů je nezbytné demontovat uložení setrvačníku. Pro úplnost je však třeba dodat, že u skutečně kvalitních řemínků dochází k poruše jen velmi zřídka a po dlouhém čase.
Velmi důležitými prvky mechaniky každého magnetofonu jsou spojky a brzdy.
Spojky mají při chodu vpřed (tj. při záznamu nebo reprodukci) zajistit správné navíjení pásku na příslušnou cívku, a to bez ohledu na navinutý průměr. Další kluzné spojky bývají montovány přímo do unášečů a jejich úkolem je zmenšit rázy, které vznikají při zapnutí rychlého převíjení vpřed nebo vzad. Stejný účel mají i při zabrzdění pásku. Ve všech těchto případech dojde ve spojkách k prokluzu a pásek je mechanicky mnohem méně namáhán.
Spojky pro regulaci tahu při navíjení pásku na cívku při záznamu nebo reprodukci a také při odvíjení bývají nejčastěji třecí. Unášecí talířky cívek mají obvykle vespodu plstěné obložení, které doléhá na pevnou kruhovou podložku. Toto uspořádání má jednu výhodu. Čím větší množství navinutého pásku je na cívce, tím je cívka s páskem těžší a vertikální síla působící na plstěné obložení je větší. Zvětší se tedy i tření spolu s tažnou silou spojky. Pásek na navíjecí cívce je tedy utahován přibližně stejnoměrně bez ohledu na navinutý průměr. Obráceně platí totéž i pro odvíjecí cívku.
Popsané spojky nelze v této jednoduché úpravě použít u magnetofonů určených pro provoz v horizontální i vertikální poloze. U nich lze použít obdobné spojky, ale vhodnou pružinou musí být vytvořen přítlak unášeče s plstěným obložením k základní desce. Přítlak je tedy v uvedeném případě konstantní a není závislý na poloze magnetofonu. Pro přesnost si musíme uvědomit, že u magnetofonu v horizontální poloze se hmotnost navíjecí nebo odvíjecí cívky s páskem přece jen projevuje tak, že se síla vznikající v důsledku zvětšující se hmotnosti navíjeného nebo odvíjeného pásku přičítá k síle vyvolané pružinou. Při vertikální poloze magnetofonu se ovšem hmotnost pásku neprojevuje. Tohoto principu se hojně využívá u walkmanů.
Dalším velmi důležitým mechanickým prvkem každého magnetofonu jsou brzdy. Jejich úkolem je zastavit co nejrychleji pohyb pásku (především při rychlém chodu vpřed nebo vzad), aniž by došlo k jeho nadměrnému mechanickému namáhání nebo ke vzniku volné smyčky. Tyto brzdy jsou vždy konstruovány tak, aby odvíjecí cívka byla brzděna větší silou než navíjecí cívka. Tyto brzdy bývají kombinovány s kluznými spojkami, které i při téměř okamžitém zastavení základní části unášeče prokluzem zmenší ráz, kterým by se mohly mechanicky poškodit tenké záznamové materiály (pásky).
Posuv pásku zajišťuje u běžných magnetofonů motorek pro stejnosměrný proud s komutátorem a s elektronickou regulací otáčení, nezřídka vestavěnou přímo do tělesa motorku. Velmi často se používá dvoutranzistorový klasický regulátor otáček, v provedení SMD nebo speciální jednoúčelové integrované regulátory určené přímo k regulaci magnetofonových motorků.

Obrázek vlevo: Pásek se rovnoměrně pohybuje rychlostí (19,05 cm/s 9,525 cm/s, 4,7625 cm/s, 2,38125 cm/s) přes štěrbiny mazací hlavy MH, záznamové hlavy ZN a snímací hlavy SH. Většina magnerofonů má sloučenou záznamovou hlavu ZN a snímací hlavu SH v tzv. univerzální hlavu UH. Vodící kladky VK určují správnou výšku pásku vzhledem k hlavám. Pryžová přítlačná kladka PK umožňuje posuv pásku přes tónovou kladku TK, která je na ose setrvačníku roztáčeného přes převody motorem.
Třecí a otočné části mažeme speciálními olejíčky - osvědčil se jemný olejíček na mazání šicích strojů, nebo přímo oleje ve spreji jako např. SPRUHOL 88, KONTAKT 401 apod. V žádném případě nepoužíváme motorový olej, konzumní olej apod.!!