Mechanika magnetofonu
Naprostá většina
magnetofonů používá pro posuv pásku ocelový hnací hřídel (tónovou kladku), k němuž je pásek
přitlačován pryžovou
přítlačnou kladkou.
Hnací hřídel je pevně spojen se setrvačníkem, jehož úkolem je zajistit co
nejrovnoměrnější rychlost otáčení hřídele, a tím také
co nejmenší změny v rychlosti posuvu pásku. U kazetových
přístrojů je maximální tloušťka hnacího hřídele omezena
konstrukcí kazet na největší průměr asi 3 mm.
Náhon hnacího hřídele od motorku bývá realizován buď pryžovým řemínkem, nebo třecím mezikolem s
pryžovým obložením. Funkčně není mezi oběma způsoby
podstatný rozdíl. Přístroje s náhonem pomocí řemínku
mívají většinou tichý chod, zatímco u magnetofonů s
mezikolem se po určité době zvětšuje hlučnost (ztvrdlý povrch
pryžového obložení mezikola, popraskání pryže na obvodu).
U drtivé většiny magnetofonů se dnes používá náhon
pryžovým řemínkem, i když tento způsob má jednu nevýhodu.
Vadný přetržený řemínek lze obvykle vyměňovat s
obtížemi - ve většině takových případů je nezbytné
demontovat uložení setrvačníku. Pro úplnost je však třeba
dodat, že u skutečně kvalitních řemínků dochází k
poruše jen velmi zřídka a po dlouhém čase.
Velmi důležitými prvky mechaniky každého magnetofonu jsou spojky a brzdy.
Spojky mají při chodu vpřed (tj. při záznamu nebo
reprodukci) zajistit správné navíjení pásku na příslušnou
cívku, a to bez ohledu na navinutý průměr. Další kluzné spojky bývají
montovány přímo do unášečů a jejich úkolem je zmenšit
rázy, které vznikají při zapnutí rychlého převíjení
vpřed nebo vzad. Stejný účel mají i při zabrzdění pásku.
Ve všech těchto případech dojde ve spojkách k prokluzu a
pásek je mechanicky mnohem méně namáhán.
Spojky pro regulaci tahu při navíjení pásku na cívku při
záznamu nebo reprodukci a také při odvíjení bývají
nejčastěji třecí. Unášecí talířky cívek mají obvykle
vespodu plstěné obložení, které doléhá na pevnou kruhovou
podložku. Toto uspořádání má jednu výhodu. Čím větší
množství navinutého pásku je na cívce, tím je cívka s
páskem těžší a vertikální síla působící na
plstěné obložení je větší. Zvětší se tedy i tření
spolu s tažnou silou spojky. Pásek na navíjecí cívce je tedy
utahován přibližně stejnoměrně bez ohledu na navinutý
průměr. Obráceně platí totéž i pro odvíjecí cívku.
Popsané spojky nelze v této jednoduché úpravě použít u
magnetofonů určených pro provoz v horizontální i
vertikální poloze. U nich lze použít obdobné spojky, ale
vhodnou pružinou musí být vytvořen přítlak unášeče s
plstěným obložením k základní desce. Přítlak je tedy v
uvedeném případě konstantní a není
závislý na poloze magnetofonu. Pro přesnost si musíme
uvědomit, že u magnetofonu v horizontální poloze se hmotnost
navíjecí nebo odvíjecí cívky s páskem přece jen projevuje
tak, že se síla vznikající v důsledku zvětšující se hmotnosti
navíjeného nebo odvíjeného pásku přičítá k síle
vyvolané pružinou. Při vertikální poloze magnetofonu se
ovšem hmotnost pásku neprojevuje. Tohoto principu se hojně
využívá u walkmanů.
Dalším velmi důležitým mechanickým prvkem každého
magnetofonu jsou brzdy. Jejich úkolem je zastavit co nejrychleji pohyb pásku
(především při rychlém chodu vpřed nebo vzad), aniž by
došlo k jeho nadměrnému mechanickému namáhání nebo ke
vzniku volné smyčky. Tyto brzdy jsou vždy konstruovány tak,
aby odvíjecí cívka byla brzděna větší silou než
navíjecí cívka. Tyto brzdy bývají kombinovány s kluznými
spojkami, které i při téměř okamžitém zastavení
základní části unášeče prokluzem zmenší ráz, kterým by
se mohly mechanicky poškodit tenké záznamové materiály (pásky).
Posuv pásku zajišťuje u běžných magnetofonů motorek pro stejnosměrný proud s
komutátorem a s elektronickou regulací otáčení, nezřídka vestavěnou přímo do tělesa motorku.
Velmi často se používá dvoutranzistorový klasický
regulátor otáček, v provedení SMD nebo speciální
jednoúčelové integrované regulátory určené přímo k
regulaci magnetofonových motorků.
Obrázek
vlevo: Pásek se rovnoměrně pohybuje rychlostí (19,05 cm/s 9,525 cm/s, 4,7625 cm/s, 2,38125 cm/s) přes
štěrbiny mazací
hlavy MH, záznamové hlavy ZN
a snímací hlavy SH. Většina magnerofonů má sloučenou
záznamovou hlavu ZN a snímací hlavu SH v tzv. univerzální hlavu UH. Vodící kladky VK určují správnou výšku
pásku vzhledem k hlavám. Pryžová přítlačná kladka PK
umožňuje posuv pásku přes tónovou kladku TK, která je na
ose setrvačníku roztáčeného přes převody motorem.
Třecí a otočné části
mažeme speciálními olejíčky -
osvědčil se jemný olejíček na mazání šicích strojů,
nebo přímo oleje ve spreji jako např. SPRUHOL 88, KONTAKT 401
apod. V žádném případě nepoužíváme motorový olej,
konzumní olej apod.!!