Mazání magnetického záznamu

Pod tímto pojmem rozumíme odstranění nízkofrekvenční magnetizace (záznamu) záznamového materiálu (kazeta, pásek) a jeho uvedení do takového stavu, aby bylo možné pořídit nový záznam.
V praxi známe dva základní způsoby mazání. Nejjednodušší je mazání stejnosměrným magnetickým polem, kterým je aktivní vrstva záznamového materiálu zmagnetována až do úplného nasycení. V tomto případě však dochází k výrazné stejnosměrné magnetizaci záznamového materiálu již před vlastním záznamem a toto zmagnetování je pak příčinou velmi rušivého šumu při reprodukci. Dnes se již nepoužívá.
Běžně používané je dnes již jen mazání střídavé, tzv. vysokofrekvenční.
pásek se při přibližuje ke štěrbině mazací hlavy

Obrázek vlevo: Cívka mazací hlavy je buzena sinusovým proudem předmagnetizační frekvence (60 - 120 kHz). Každá částice aktivní vrstvy mazané stopy se při přibližování (1) ke štěrbině mazací hlavy nejprve zmagnetuje střídavým polem až do nasycení (2).

pásek opouští prostor štěrbiny

Obrázek vpravo: Při vzdalování částice od štěrbiny (pásek opouští prostor štěrbiny) se magnetické pole v místě částice zeslabuje a hysterezní smyčka (2) se postupně zmenšuje až k nule .


Mazací hlavy mají štěrbinu širokou asi 1-2 mm. Jako jádro hlavy se dnes používá ferit. Na něm jsou navinuty cívky. Po přesném zabroušení styčných ploch jader se hlava složí. Cívky se souhlasně sériově zapojí a šířka štěrbin se vymezí vloženými fóliemi. Oscilátory s těmito hlavami mají výborné vlastnosti z hlediska čistoty průběhu sinusovky mazacího proudu. i mechanické odolnosti. Ferity jsou odolné proti otěru, takže doba života těchto hlav je téměř neomezená.
U naprosté většiny magnetofonů se používá jediný oscilátor jak pro mazání, tak i pro předmagnetizaci. Kmitočet tohoto oscilátoru bývá obvykle mezi 60 až 120 kHz.

  ZPĚT MAGNETOFONY