Mazání magnetického záznamu

Pod tímto pojmem rozumíme odstranění nízkofrekvenční magnetizace (záznamu) záznamového materiálu (kazeta, pásek) a jeho uvedení do takového stavu, aby bylo možné pořídit nový záznam.
V praxi známe dva základní způsoby mazání. Nejjednodušší je mazání stejnosměrným magnetickým polem, kterým je aktivní vrstva záznamového materiálu zmagnetována až do úplného nasycení. V tomto případě však dochází k výrazné stejnosměrné magnetizaci záznamového materiálu již před vlastním záznamem a toto zmagnetování je pak příčinou velmi rušivého šumu při reprodukci. Dnes se již nepoužívá.
Běžně používané je dnes již jen mazání střídavé, tzv. vysokofrekvenční.

Obrázek vlevo: Cívka mazací hlavy je buzena sinusovým proudem předmagnetizační frekvence (60 - 120 kHz). Každá částice aktivní vrstvy mazané stopy se při přibližování (1) ke štěrbině mazací hlavy nejprve zmagnetuje střídavým polem až do nasycení (2).

Obrázek vpravo: Při vzdalování částice od štěrbiny (pásek opouští prostor štěrbiny) se magnetické pole v místě částice zeslabuje a hysterezní smyčka (2) se postupně zmenšuje až k nule .

Mazací hlavy mají štěrbinu širokou asi 1-2 mm. Jako jádro hlavy se dnes používá ferit. Na něm jsou navinuty cívky. Po přesném zabroušení styčných ploch jader se hlava složí. Cívky se souhlasně sériově zapojí a šířka štěrbin se vymezí vloženými fóliemi. Oscilátory s těmito hlavami mají výborné vlastnosti z hlediska čistoty průběhu sinusovky mazacího proudu. i mechanické odolnosti. Ferity jsou odolné proti otěru, takže doba života těchto hlav je téměř neomezená.
U naprosté většiny magnetofonů se používá jediný oscilátor jak pro mazání, tak i pro předmagnetizaci. Kmitočet tohoto oscilátoru bývá obvykle mezi 60 až 120 kHz.